Kudy vést cyklostezku z Police na Honský průsmyk? Vyhledávací studie ukazuje nejlepší trasu

Jak správně vést cyklostezku: data, bezpečnost a reálné trasy cyklistů

Zdánlivě jednoduché zadání ale v praxi znamená prolézt katastry, majetkoprávní vztahy, dopravní statistiky, dopravně kritická místa, geometrii území i reálné trasy, kterými se lidé dnes pohybují.

A samozřejmě všechny varianty zmapovat a ověřit v terénu. Proto si město Police nad Metují nechalo zpracovat vyhledávací studii, která má najít nejvhodnější trasu. Takovou, kterou lze opravdu zrealizovat a bude zároveň dopravně funkční.

Studie vznikla metodou investigativního geomappingu: kombinuje analýzu dat, terénní průzkum, práci s geolokačními stopami, nehodovostí i projednatelností s vlastníky pozemků a teréním průzkumem. Je to přístup, který pomáhá městům investovat do infrastruktury s jistotou, že dává smysl.

Co skutečně rozhoduje o vedení cyklotrasy

Najít trasu cyklostezky mezi Policí nad Metují a Honským průsmykem neznamenalo „nakreslit čáru do mapy“. Od začátku bylo jasné, že nejde o rekreační cyklotrasu v krajině, ale o každodenní dopravní spojení v blízkosti I/303, které musí být bezpečné, přímé, reálně postavitelné a zároveň ve shodě s majetkoprávními vztahy s vlastníky.

Kombinace dat, terénu a místní znalosti

Proto jsme kromě terénu analyzovali také dopravní zátěž a nehodovost na hlavní silnici, dojížďkové vztahy z dat ČSÚ a mobilních operátorů, reálné trasy cyklistů zaznamenané ve sportovních aplikacích i přirozené linie pohybu mezi sídly. Stejně důležitá byla majetkoprávní proveditelnost a možnost vést trasu územím CHKO Broumovsko bez zásahů do chráněných částí. Z analýz vyplynulo, že dnešní používané trasy jsou buď nebezpečné (silnice I/303), nebo svým profilem odpovídají spíše volnočasové cykloturistice. Pro denní dojížďku proto nedávají smysl.

Psychologická bariéra i reálné riziko

Terénní průzkum tato data doplnil o konkrétní místa, kde dnes vzniká dopravní stres: nečitelné křižovatky, zúžené chodníky, kritické přechody, místa výjezdu nákladní dopravy i úseky, kde auta běžně předjíždějí v nepřehledném profilu. Nejproblematičtější byla obec Pěkov, kde intravilán neumožňuje žádné bezpečné vedení trasy. Jediným řešením je vést cyklostezku mimo zastavěnou část obce. V ostatních úsecích se naopak ukázalo, že cyklisté již dnes využívají některé méně exponované cesty, které jsou dobrým základem pro budoucí vedení stezky.

Jak navrhnout trasu, která bude fungovat

Varianty úseků tras jsme následně hodnotili jako celek. Nebylo rozhodující jen převýšení nebo technická náročnost, ale také to, jak přirozeně se trasa napojuje na centra obcí, jaké majetkoprávní vztahy by bylo nutné řešit a jak moc se jednotlivé úseky kryjí s místy, kde se lidé dnes přirozeně pohybují. Výsledné doporučení tak nevzniklo jako kompromis u stolu, ale jako syntéza dat, terénu a místního kontextu - tedy toho, kde lidé opravdu jezdí, kde je to bezpečné a kde je reálná šance projekt skutečně prosadit.

Celkově jde o trasu dlouhou 7,16 km, s přiměřeným převýšením a právě jedním bezpečně řešeným křížením I/303 u plynové stanice. Návrh zároveň zahrnuje napojení Pěkova a doporučení pro technické úpravy problematických míst v Polici.

Vyhledávací studie jako podklad pro projektovou dokumentaci

Cyklostezka není jen o tom, kudy se dá teoreticky projet. Správná vyhledávací studie:

• Předchází budoucím konfliktům s vlastníky pozemků,
• odhalí místa, kde by projekt narazil,
• minimalizuje rizika v CHKO,
• nabízí řešení vycházející z reálného chování lidí a konfliktních míst,
• a zvyšuje úspěšnost při žádosti o dotace.

Právě proto město získalo jasný, datově podložený scénář, který je realistický jak legislativně, tak technicky - a zároveň by měl nejlépe sloužit obyvatelům.

Proč dobrá trasa není náhoda

Vyhledávací studie Police-Honský průsmyk je typickým příkladem toho, jak může investigativní geomapping vyřešit i velmi složité infrastrukturní zadání.

Analyzujeme data, terén i chování lidí.
Najdeme variantu, která jde opravdu postavit.
Odstíníme rizika a připravíme podklady pro projekční fázi.

Podívejte se na službu Investigativní geomapping & vyhledávací studie