Jáchymov mezi turismem a kvalitou života. O čem byla naše přednáška na konferenci o budoucnosti města?

Jaký Jáchymov chceme za dvacet let?

Právě tato otázka se jako společná nit táhla letošní konferencí„Úvaha nad transformací Jáchymova – Na křižovatce mezi zánikem a obnovou“, která přivedla do města odborníky na architekturu, historii, urbanismus, památkovou péči i cestovní ruch. Diskutovalo se o hornickém dědictví, významu UNESCO, kvalitě veřejného prostoru, zkušenostech ze slovenské Banské Štiavnice i o tom, jak chránit jedinečný charakter města a současně mu umožnit další rozvoj.  

Mezi vystupujícími byli mimo jiné delegace z Banské Štiavnice v čele s Naděždou Babiakovou, primátorkou města. Vystoupili architekt Martin Pinc, historik Michal Urban, architekt Boris Redčenkov a další odborníci zabývající se budoucností historických měst. Součástí programu byl také příspěvek Jana Harudy ze SocGeoStudio věnovaný vztahu mezi cestovním ruchem, bydlením a dlouhodobým rozvojem Jáchymova. Uvádíme zde parafrázi jeho příspěvku.

Nejde o turisty. Jde o město.

Když se mluví o cestovním ruchu, většina lidí si představí návštěvníky, hotely, restaurace nebo nové atrakce. Naše přednáška však začala úplně jinou otázkou.

Co když rozvoj cestovního ruchu není cíl, ale pouze nástroj?

Moderní přístupy k rozvoji destinací totiž stále častěji upozorňují, že úspěch by neměl být měřen počtem turistů, množství penzionů či součtem délek sjezdovek. Skutečným ukazatelem úspěchu je kvalita života místních obyvatel. Dobře řízený cestovní ruch dokáže přinášet pracovní příležitosti, podporovat služby, pomáhat s obnovou historického dědictví a vytvářet důvody, proč lidé ve městě chtějí žít. Naopak špatně nastavený rozvoj může vést k růstu cen bydlení, odchodu místních obyvatel nebo postupné ztrátě identity místa.

Právě proto se dnešní debata stále méně soustředí na pojem „udržitelnost“ a stále více na pojem „odolnost“. Tedy schopnost města dlouhodobě prosperovat, zvládat změny a reagovat na aktuální společenské a klimatické výzvy, aniž by ztratilo svůj charakter a obyvatele.

Co se můžeme naučit od Alp?

Nemusíme cestovat daleko za příklady evropských horských a lázeňských destinací, které se v minulosti musely vyrovnat s podobnými problémy, jaké dnes řeší Jáchymov.

Velkou inspirací je rakouská obce Alpbach. Obec, která si již desítky let chrání svůj charakter pomocí jasných pravidel výstavby. Díky tomu se nestala anonymním horským resortem a zachovala si jedinečnou identitu, která je dnes jedním z hlavních důvodů její atraktivity.

Dalším příkladem bylo Jižní Tyrolsko, kde se cestovní ruch nehodnotí pouze podle ekonomických ukazatelů. Region dlouhodobě sleduje dopady na místní komunity, krajinu nebo dostupnost bydlení. Jinými slovy, neřeší jen povrchní čísla z cestovníhi ruchu, ale hlavně to, jak se v destinaci žije lidem skrze sociodemografické a socioekonomické ukazatele.

Velmi zajímavou inspirací byl i rakouský Bad Gastein. Historické lázeňské město, které si v mnohém prošlo podobným vývojem jako Jáchymov. Namísto masivní nové výstavby zde významnou roli sehrála obnova historických objektů, návrat života do centra města a hledání nové identity postavené na jedinečnosti místa.

Společné poselství všech těchto příkladů bylo jednoduché:

Úspěšná města nejsou ta, která přilákají nejvíce návštěvníků. Úspěšná jsou ta, která si dokážou udržet vlastní identitu a současně zůstat dobrým místem pro život.

Třetí rozvojová vlna Jáchymova

Druhá část prezentace se již věnovala samotnému Jáchymovu.

Zazněla zde myšlenka, že historii města lze v určité zkratce chápat jako sled tří velkých rozvojových vln.

První rozvoj přineslo objevení stříbra.

Druhou vlnu objevy kolem smolince a účinků uranu.

A třetí vlna probíhá právě dnes.

Tentokrát však není spojena s těžbou nerostných surovin. Je spojena s pozemky, rozvojovými plochami a rozhodnutími o tom, jak budou využity. Ve vlastnictví města je velké množství brownfieldů, městských pozemků i rozvojových ploch, nejen na povrchu. Právě tato rozhodnutí mohou ovlivnit podobu města na celé generace.

Nejde přitom o otázku, zda se má Jáchymov rozvíjet.

Rozvíjet se bude.

Otázkou je, jaký charakter bude mít tento rozvoj.

Co ukázal strategický plán města?

Součástí prezentace bylo také zamyšlení nad novým strategickým plánem města.

Jedním z pozitivních zjištění bylo, že dokument velmi dobře chápe význam kvality života a potřebu hledat rovnováhu mezi rozvojem a ochranou hodnot města. Strategie pracuje s podporou bydlení, stabilizací počtu obyvatel, rozvojem služeb, využitím potenciálu UNESCO i podporou šetrného cestovního ruchu.

Jinými slovy, správně identifikuje většinu témat, která budou pro budoucnost Jáchymova klíčová.

Současně se ale ukázalo několik oblastí, které si zaslouží další diskusi a strategický plán je neřeší.

Velmi málo prostoru je například věnováno otázce druhého a investičního bydlení. Strategie zatím neodpovídá na otázky, jaký podíl nové výstavby by měl sloužit trvalému bydlení, jak ochránit mladé rodiny v důsledku růstu cen nemovitostí v kontextu růstu cen způsobeném rekreační výstavbou nebo jakým způsobem hodnotit dlouhodobé dopady velkých developerských projektů na život místní komunity. Právě tato témata přitom dnes řeší většina úspěšných horských destinací napříč Evropou.

říká politický a kulturní geograf Jan Haruda.

Nejdůležitější otázka zůstává otevřená

Konference nepřinesla jednoduché odpovědi. A možná je to dobře.

Ukázala ale něco jiného.

Budoucnost Jáchymova není pouze otázkou architektury, cestovního ruchu nebo investic. Je především otázkou hodnot a priorit.

Chceme město, které bude pouze navštěvované

Nebo město, ve kterém budou chtít lidé skutečně žít?

Právě v tom spočívá podstata současné debaty o Jáchymovu. A právě proto bylo povzbudivé vidět, kolik lidí má zájem se do této diskuse aktivně zapojit. Budoucnost města totiž nevzniká sama od sebe. Vzniká z rozhodnutí, která děláme dnes. A z ochoty vést o nich otevřenou a věcnou debatu s vedením města, nebo ideálně město rovnou vést.

uzavírá Haruda.