Jak udělat města odolná a spravedlivá pro všechny? Praha hostila evropskou debatu o klimatické odolnosti

Klimatická odolnost jako nové téma rozvoje měst

Resilience neboli odolnost měst dnes představuje jednu z nejdůležitějších výzev urbanismu, regionálního rozvoje i veřejné správy. Nejde pouze o schopnost reagovat na extrémní projevy počasí, ale také o připravenost zvládat sociální, ekonomické a environmentální změny současně.

Právě proto se stále častěji hovoří o climate mainstreamingu, tedy začleňování klimatických hledisek do všech oblastí rozhodování – od dopravy přes bydlení až po cestovní ruch nebo správu veřejného prostoru. Téma bylo ústředním bodem pražského setkání odborníků z veřejné správy, akademické sféry, neziskových organizací i mezinárodních institucí.

Akci a workshop organizovala AMO (Asociace pro mezinárodní otázky / Association for International Affairs), což je významný český think-tank a nevládní nezisková organizace, která se od roku 1997 věnuje výzkumu a vzdělávání v oblasti mezinárodních vztahů, lidských práv a evropské politiky

Diskuze propojila města, instituce i občanskou společnost

Akce se zúčastnili zástupci celé řady organizací z České republiky i zahraničí. Mezi účastníky byli například odborníci z Magistrátu hlavního města Prahy, Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), Ministerstva pro místní rozvoj, CzechGlobe, Univerzity Karlovy, Nadace Via, Skautského institutu, Libereckého kraje, ambasád Portugalska, Francie a Nizozemska nebo zástupci městských částí Prahy. Součástí diskuze byli také experti z Berlína a Amsterdamu. U toho jsme jako geografové za SocGeoStudio nemohli přeci chybět!

Panelová debata nabídla unikátní možnost srovnat přístupy různých evropských měst k tématům klimatické adaptace, spravedlivé transformace a institucionální spolupráce.

Praha, Berlín a Amsterdam: různá města, podobné problémy

Přestože mají Praha, Berlín a Amsterdam odlišné podmínky i správní struktury, řeší velmi podobné otázky.

Jan Richter z Magistrátu hl. m. Prahy připomněl, že centrum Prahy patří vlivem městského tepelného ostrova k nejteplejším místům v České republice. Praha již přijala adaptační plán, klimatický plán do roku 2030 i závazek dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Současně však naráží na nedostatek kapacit, složitou správní strukturu a potřebu lepší komunikace směrem k veřejnosti.

Birte Dohlen z berlínského Friedrichshain-Kreuzbergu upozornila na důležitost sociální spravedlnosti při klimatické transformaci. Vedle snižování emisí musí města řešit také energetickou chudobu nebo dostupnost obnovitelných zdrojů pro běžné obyvatele.

Z Amsterdamu zazněla zkušenost s řízením dopadů masového turismu. Město v posledních letech přijalo desítky opatření zaměřených na regulaci návštěvnosti, omezení hotelové výstavby nebo přesun turistů mimo nejzatíženější lokality. Důležitým tématem se zde stává hledání rovnováhy mezi ekonomickými přínosy cestovního ruchu a dlouhodobou udržitelností města.

Největší překážkou nejsou technologie, ale spolupráce

Jedním z nejsilnějších závěrů celé debaty bylo zjištění, že většina potřebných řešení již existuje. Největší bariérou jejich realizace bývá nedostatečná spolupráce mezi institucemi, odbory a jednotlivými aktéry.

Opakovaně zaznělo, že klimatická agenda nemůže zůstávat uzavřena v jednom odboru nebo instituci. Úspěšná města propojují odborníky napříč organizacemi a vytvářejí pracovní týmy zaměřené na konkrétní problémy místo tradičního hierarchického řízení. Právě tento přístup dnes úspěšně využívá například Amsterdam.

Významným tématem byla také důvěra. Důvěra mezi městem a obyvateli, mezi veřejným a soukromým sektorem, ale i mezi jednotlivými institucemi navzájem. Bez ní se obtížně prosazují dlouhodobá opatření, jejichž výsledky bývají viditelné až po letech.

Jak komunikovat klimatickou změnu lidem

Další důležitá myšlenka se týkala komunikace.

Účastníci se shodli, že veřejnost již často nereaguje na abstraktní sdělení o klimatické krizi. Mnohem efektivnější je ukazovat konkrétní přínosy pro každodenní život.

Stín pod stromy, ochlazení veřejných prostranství, pitné fontány, kvalitní parky, školní ulice nebo veřejný prostor odolný vůči vedru – právě takové projekty lidé vnímají a dokážou je spojit s vyšší kvalitou života. Klimatická adaptační opatření tak přestávají být technickou agendou a stávají se součástí běžného fungování měst.

Hlavní sdělení

Pražské setkání ukázalo, že odolná města nevznikají pouze díky novým technologiím nebo strategickým dokumentům. Klíčem je schopnost propojovat obory, instituce a lidi kolem společného cíle.

Resilience dnes znamená více než ochranu před klimatickými riziky. Znamená schopnost měst adaptovat se na změny, zachovat kvalitu života obyvatel a vytvářet prostředí, které je zároveň udržitelné, spravedlivé a připravené na budoucnost.

Pokračování debaty během Climate Week Prague 2026

Téma klimatické odolnosti, spravedlivé transformace a spolupráce mezi institucemi bude pokračovat také během Climate Week Prague 2026, která proběhne od 14. do 20. září 2026 a propojí odborníky z veřejné správy, byznysu, akademické sféry i občanské společnosti.

Na diskuzi naváže také samostatný blok věnovaný resilienci měst a klimatické adaptaci, který se uskuteční:

15. září 2026
11:00–12:00
Kampus Hybernská, Praha

Setkání nabídne prostor pro navázání témat otevřených během akce How to Make Our Cities Resilient and Fair for Everyone, sdílení zkušeností mezi městy a hledání praktických cest, jak dostávat principy klimatické odolnosti z dokumentů a strategií do každodenního fungování měst. Klimatická resilience totiž není pouze otázkou životního prostředí – stále více se ukazuje jako téma dopravy, bydlení, energetiky, veřejného prostoru, zdraví i sociální soudržnosti.

Více informací o programu Climate Week Prague lze průběžně sledovat na oficiálním webu akce: https://climateweekprague.org/.

Fotografie: Štěpánka Lukešová