Světový den štěstí, pocit štěstí v urbanizovaném prostoru

Velmi málo se ovšem hovoří o tom, že pocit štěstí dlouhodobě ovlivňuje zejména prostředí, ale také komunita, ve kterém žijeme. Některé skandinávské země mají dokonce instituty, které se zabývají pocitem štěstí svých obyvatel, a není tedy náhoda, že jsou to právě tyto státy, které se mohou chlubit nejvyšší mírou pocitu štěstí svých obyvatel.

Návod na štěstí lze hledat třeba v Dánsku, jehož obyvatelé vidí recept na štěstí, mimo jiné, v síle komunit. Je to právě vysoká míra identifikace s místem, sousedy, přáteli s nimiž sdílí lokalitu, ve které žijí.

Typická je radost z maličkostí, detailů, které činí obydlí, ulici nebo celou obec útulnými.

Přítomnost těchto detailů způsobí, že u nich zpomalíme, zastavíme, a dopřejeme si chvilku pohledem na pěkně udrženou komunitní zahrádku, krátké posezení se sousedem na lavičce s výhledem. Ale může to být třeba organizace mini blešího trhu, dnes označovaného jako „swap“, tedy akce, při nichž bezplatně poskytnu přebytečné věci a na oplátku si mohu odnést něco jiného, co už můj soused nepotřebuje.

Vysoká úroveň komunitního života dále zvyšuje pocit důvěry, což zase přináší vyšší pocit tolik potřebného klidu.

Vytváření podmínek pro šťastný život v komunitě obce však není snadné hlavně proto, že se jedná o dlouhodobý proces a většinou se neobejde bez pomoci odborníků. Je velmi pozitivní, že stále více starostů či zastupitelů i menších obcí si to uvědomuje a začínají se aktivně podílet na tvorbě komunit.  

Buďte, ne jen dnes, šťastní!