Realizace: Analytické podklady pro potřeby návrhu územního plánu Českých Budějovic

Space syntax - Centrálnost místa jako předpoklad pro přirozený pohyb lidí

Jedním ze základních předpokladů pro návrh kvalitního veřejného prostoru je posouzení jeho potenciálu stát se centrálním místem – tedy místem, které je přirozeně dostupné i viditelné pro co nejvíce lidí. Space syntax využívá grafové analýzy prostorových vztahů, ze kterých lze odvodit nejen přístupnost a viditelnost, ale i pravděpodobnost výběru cesty. Z těchto dat lze vyvodit i sociální důsledky – například že prostorová propojenost podporuje sociální soudržnost, zatímco izolace může vést k vyloučení a rizikovému chování.

‍

Klíčové metody Space syntax

Metoda - Co měří / Jak pomáhá v návrhu

Integration

• Dostupnost místa z ostatních částí systému / Identifikuje přirozená centra – vhodná pro umístění služeb, komunitních funkcí nebo dohledových prvků.

Choice

• Pravděpodobnost, že daný segment bude součástí nejkratších tras /Ukazuje, které ulice jsou „hlavní“ – tedy nejvíce využívané a živé.

Visibility Graph Analysis (VGA)

• Vizuální dostupnost prostoru / Pomáhá odhalit slepá místa a optimalizovat viditelnost – např. pro přirozený dohled nebo umístění osvětlení.

Connectivity

• Počet přímých spojení daného bodu s okolím / Posuzuje, jak je místo napojené – zda je přehledné nebo izolované.

Depth

• Kolik kroků je potřeba k dosažení místa z hlavních tras / Identifikuje místa „hluboko“ v systému – často méně kontrolovatelná.

‍

Metoda space syntax umožňuje kvantitativně určit, která místa jsou:

• nejdostupnější (tzv. integrovaná),

• nejvíce frekventovaná (tzv. průchozí),

• nebo naopak skrytá a izolovaná (tzv. hluboká nebo s nízkou viditelností).

Taková místa jsou klíčová pro rozhodování o umístění veřejné a občanské vybavenosti, služeb, obchodů, komunitních funkcí, ale i bezpečnostních opatření.

‍

Časová a kapacitní dostupnost služeb: Školy, lékaři i zeleň

Další důležitou částí územního plánu je analýza občanské vybavenosti – tedy toho, jak jsou ve městě rozmístěny školy, zdravotnická zařízení nebo parky, a jak snadno se k nim lidé dostanou.

Co se zkoumalo?

• Časová dostupnost – jak dlouho trvá dojít pěšky do školy, k lékaři nebo do parku.

• Kapacitní dostupnost – zda mají školy a školky dostatek míst pro děti v dané lokalitě.

• Potenciální dostupnost – jak atraktivní je místo z hlediska počtu lidí v okolí.

‍

Školy na dosah: Konec „školních pouští“

Zvláštní pozornost byla věnována základním a mateřským školám. Analýzy ukázaly, které části města mají školy v docházkové vzdálenosti (až do 20 minut chůze), a kde naopak MŠ a ZŠ chybí – tzv. „školní pouště“.

Proč je to důležité?

• Podpora pěší dopravy a snižování potřeby dovozu dětí autem. To má pozitivní dopad na životní prostředí i bezpečnost v okolí škol.
• Rovnost přístupu ke vzdělání je klíčové pro sociální spravedlnost.
• Zohlednění potřeby umístit školu v dané rozvojové lokalitě.

Při plánování nových obytných zón je možné zohlednit, zda budou mít obyvatelé přístup ke školám. Pomáhá sladit rozvoj bydlení s rozvojem veřejné infrastruktury.

‍

Je třeba předcházet nedostatečné kapacitě škol v některých oblastech

Pro účely analýz jsme zjišťovali kapacity a počty žáků mateřských a základních škol. Na základě počtu dětí v příslušných věkových kategoriích a dat z ČSÚ bylo také řešeno, kolik dětí dojíždí do školy z okolních měst a obcí do ČB. Od tohoto počtu dětí byla spočítána volná kapacita pro děti bydlící v ČB.

V kombinaci s daty o kapacitách škol a demografickým vývojem lze plánovat, kde je potřeba nová škola nebo rozšíření stávající.

Mapy (níže) nám ukazují, kde je nedostatek míst ve školkách a školách vzhledem k počtu dětí v dané lokalitě, zobrazují vždy aktuální i budoucí stav a pomáhají tak určit, kde je potřeba rozšířit kapacity nebo postavit nové zařízení.

V kombinaci s daty z demografické studie města lze předvídat budoucí potřeby školských zařízení, což umožňuje efektivní alokaci veřejných investic do vzdělávací infrastruktury.

Zároveň pomáhá odhalit nerovnoměrné rozložení kapacit, které může vést k nerovnému přístupu dětí ke vzdělání, což podporuje sociálně spravedlivé plánování.

‍

Zdravotní péče a zeleň: Kvalita života v každé čtvrti

Vedle škol jsme se zaměřili i na dostupnost zdravotní péče – pediatrů, praktických lékařů, zubařů a nemocnic. Cílem je, aby každý obyvatel měl základní zdravotní služby v rozumné vzdálenosti. Dostupnost veškeré obslužnosti byla posuzována z hlediska délky pěší chůze i dojížďky automobilem.

‍Dostupnost zelených ploch je zásadní pro kvalitu života nejen v letních měsících, kdy ochlazuje prostředí a umožňuje lepšímu proudění vzduchu ve městě. Zeleň má přímý vliv na duševní a fyzické zdraví obyvatel, kvalitu ovzduší a mikroklima a biodiverzitu a ekologickou stabilitu města.

Analýzami jsme ukázali na ta místa, kde s nárůstem počtu obyvatel a výstavby bude třeba zelené plochy doplnit.

‍

Analytické zpracování podkladů pro další práci na územním plánu bylo pro nás skvělou příležitostí, jak ukázat aktuální i budoucí stav vybavenosti města ve větším měřítku souvislostí a opět ukázat, jak je důležité vnímat pro návrh kontext prostorových vazeb většího měřítka. Těšíme se na další práce při zhodnocení návrhu.

uzavírá Jan Haruda ze SocGeoStudia.