Mapa, která odhaluje 20 nejkritičtějších dopravních bodů pro cyklodopravu v Praze

Jak jsme mapu vytvořili: jiný pohled na město

Praha jako město je přirovnávána k složitému organismu. Dopravní proudy se v ní nesčítají rovnoměrně, ale sbíhají v bodech, kde vzniká nejvíc konfliktů – mezi chodci, řidiči automobilů a cyklisty. Abychom tato místa odhalili, spojili jsme několik typů dat: nehodovost Policie ČR, velká data o pohybu cyklistů (Strava), vybudovanou síť cyklostezek, cyklotras a jiných ochranných opatření a analýzu infrastruktury v rámci terénního šetření. Teprve prolínání těchto vrstev ukázalo Prahu v její reálné dopravní dynamice a konfliktech.

Data totiž často ukazují jen symptomy - a teprve pohled v ulici vysvětlí příčinu. Proto důležitou roli má také terénní šetření a fotodokumentace. Mnohdy jde o pár metrů: špatný rozhled, chybějící ostrůvek, prudký zlom trasy nebo nejasné vedení cyklistů. Právě místa, kde dochází k největšímu množství nehod (data PČR) a zároveň největšímu toku cyklistů, jsme označili jako kritická.

Analýza vychází z oficiálních dat o nehodách Policie ČR. Jsme si vědomi, že počet oficiálně zaznamenaných nehod je jen špičkou ledovce všech nebezpečných situací a skoronehod. Přesto je nehod zaznamenáno tolik, že nám analýza přesně ukáže na ta místa, kde s největší pravděpodobností dojde brzy k nějaké další nehodě, otázka je kdy a jak vážné...

upřesňuje Jan Haruda, který se výzkumem dat o nehodách a mobilitě dlouhodobě zabývá.

Co nám 20 pražských kritických míst prozradilo

Výsledná mapa ukazuje, že kritické jsou body. Přechody, výjezdy, křižovatky, místa, kde se potkává rychlejší a pomalejší doprava, kde chybí logické vedení, pohledový přehled o situaci nebo je náročný povrch. Nejde o velké urbanistické zásahy – často stačí malé, ale promyšlené úpravy.

V Praze se opakovaně ukazují specifické vzorce příčin dopravních konfliktů – kromě křížení intenzivních cyklotras s automobilovou dopravou jde také o místa, kde je prudký sklon, různá místa, která nutí cyklisty i chodce k riskantním manévrům, kde se povrchy mění z asfaltu na kostky nebo se kosty kříží s kolejovými pásy, nebo kde je výjezd z parkovacího stání řešen tak nešťastně, že řidič i cyklista ztrácejí vzájemný vizuální kontakt. Složitost situace dále zvyšují úseky, kde se odbočuje vlevo přes jízdní pruhy, křižovatky bez jasných vodicích linií či záchytných bodů a místa, kde je orientace řidičů, chodců i cyklistů ztížena nepřehlednou orientací v rychlém proozu. Většina obyvatel Prahy totiž pořád někám spěchá nebo se někam přesová. Tyto body dohromady vytvářejí síť bariér, které zpomalují přechod Prahy k bezpečnější a přístupnější mobilitě pro všechny.

Mapa kritických míst pro cyklodopravu v Praze v Mapy.com

počítáno dle nahlášeného množství dopravních nehod s účastí cyklisty.

Proč je tak důležité znát tato místa?

Kritické body nejsou jen dopravní problém, ale i sociální. Pokud je průchod či průjezd nebezpečný, lidé se mu vyhýbají nebo volí různé alternativní trasy. Rodiče neposílají děti pěšky do školy, senioři ztrácejí jistotu pohybu (věková skupina seniorů 70+ umírá ve městech nejvíce) a cyklisté sjíždějí na chodník kde vadí chodcům nebo hledají riskantní řešení aktuální situace. Výsledkem je méně pohybu, více aut, více emisí ve veřejném prostoru a nižší kvalita života ve městě.

Naopak když se kritické místo opraví, dopad je rychlý a viditelný. A datově měřitelný již v rámci týdnů! Návratnost investice města je zcela opodstatnitelná. Bezpečnější ulice začne přirozeně přitahovat chodce i cyklisty. To je jedna z nejlevnějších a nejefektivnějších cest, jak zlepšit dopravní situaci v celém městě – bez nutnosti stavět kilometry nové infrastruktury.

‍

Kritická místa nejsou nahodilá. Vznikají tam, kde se střetávají dopravní proudy a kde infrastruktura nedává lidem dostatečnou oporu. Když tato místa opravíme, město začne být bezpečnější a plynulejší doslova přes noc. Analýza je první krok – ukáže, kde má zásah největší smysl.

Praha jako slepenec 57 městských částí. A je to vidět.

‍‍
Praha je tvořena 57 městskými částmi, které si historicky často řeší infrastrukturu samostatně – podle vlastních priorit, rozpočtů a lokálních potřeb. Jenže doprava žádné hranice nezná. Lidé jezdí a chodí napříč celým městem, ne po administrativních dílcích.

Výsledkem je, že cyklotrasa končí v místě, kde končí městská část, nebo bezpečné vedení pěších a cyklistů náhle mizí v prostoru, který na něj nenavazuje. Tato nespojitost je jedním z největších důvodů, proč se části Prahy rozvíjejí nerovnoměrně – a proč se lidé často necítí bezpečně.

Proč na tom záleží? Protože emise, bezpečnost i kvalita života jsou městské, ne lokální.

Pokud má Praha skutečně snížit znečištění z dopravy a naplnit klimatické cíle, je potřeba zvýšit bezpečnou průjezdnost celým městem, nejen v jednotlivých čtvrtích. Bezpečná cyklostezka, která končí na hranici městské části, nefunguje. Bezpečný přechod, který navazuje na nebezpečnou křižovatku, nepomáhá.

Jedině spojitá, dobře značená a chráněná síť, která respektuje hlavní přepravní toky a eliminuje nebezpečná místa, může mít reálný dopad na snížení emisí, zvýšení podílu udržitelných způsobů dopravy a celkové zlepšení pobytové kvality ve městě.

A čím víc lidí chodí nebo jezdí na kole, tím bezpečněji se paradoxně cítí i řidiči, protože pohyb v ulicích je čitelnější, předvídatelnější a rovnoměrněji rozložený.
Jak říká jeden ze zásadních poznatků dopravní psychologie:

Více cyklistů a chodců v ulicích znamená méně konfliktů.

A proč je to klíčové? Protože odstraněním kritických míst můžeme uvolnit dopravu v celém městě

Kritická místa nejsou izolované problémy. Jsou to uzly, které blokují průjezdnost, zvyšují stres všech účastníků dopravy a zpomalují přechod Prahy k udržitelnějšímu a plynulejšímu fungování města. Pokud tato kritická místa „odšpuntujeme“, nezačne se zlepšovat jen jedna křižovatka nebo jeden přechod – rozvazuje se tím celá dopravní síť.

Doprava začne proudit předvídatelněji, pěší a cyklisté získají bezpečný prostor, děti i senioři se budou pohybovat s menší obavou a řidiči budou mít jasnější a přehlednější dopravní situace. A ta místa kde začít jsou podložena reálnými nehodami a šrámy na těle, duši i majetku! A především: město, které odstraňuje své kritické body, si vytváří prostor pro další rozvoj – novou infrastrukturu, kvalitnější veřejný prostor i zdravější životní styl obyvatel.

Odstranění kritických míst není kosmetická úprava. Je to zásadní krok k tomu, aby Praha fungovala jako jeden propojený celek – město, ve kterém doprava nepřekáží životu, ale život podporuje

uzavírá Haruda ze SocGeoStudio s.r.o.

Co dál? Jak může město analýzu využít

Kompletní analýzu s mapovými podklady, daty a fotodokumentací předáme na Magistrát hl.města Prahy a do kanceláře Institutu plánování a rozvoje (IPR).

Kritická místa lze také datově podložit sčítáním dopravy skrze sčítače Telraam.

Praha (stejně jako jiná města) může mapu a analýzu použít jako:

• základ pro prioritní investiční plán,
• podklad pro revitalizace ulic a projektové zadání,
• argument při přípravě dotací na bezpečnou a udržitelnou dopravu,
• podklad pro diskusi mezi radnicemi a městskými částmi,
• nástroj pro vysvětlování veřejnosti, proč se mění zrovna toto místo.

Chcete znát kritická místa vašeho města?

Tohle byla Praha.
A co vaše město? Podívejte se na detail služby analýzy kritických míst. Lze ji aplikovat na pohled všech účastníků dopravy.

Pokud chcete podobnou analýzu, ozvěte se nám.