Sociálně geografický přístup pomocníkem starostů i architektů

Zkoumá, jak společnost vytváří, transformuje a užívá prostor a jak prostor ovlivňuje chování, vztahy a životní podmínky lidí. Sociálně geografický přístup se také zabývá vztahem mezi společností a prostředím, včetně ekologických, ekonomických a politických aspektů.

Mezi metody sociálně geografického přístupu patří analýza prostorových vazeb, kvantitativní a kvalitativní výzkum, analýza velkých dat, využití geografických informačních systémů (GIS), participativní metody a další.

Tento přístup je často používán ve výzkumu a analýze urbanizace, regionálního rozvoje, sociálních sítí, kulturního dědictví, mobility, prostorové spravedlnosti a dalších společenských a prostorových jevů.

Lze využít sociálně geografický přístup v architektuře a návrzích na funkční využití budov i celých lokalit?

Ano, sociálně geografický přístup může posloužit v architektuře a navrhování funkčnosti míst jako užitečný nástroj pro lepší porozumění sociálních a prostorových aspektů lidských společností a jejich interakcí s prostředím.

Tento přístup poskytne starostům, architektům, urbanistům, a dalším odborníkům v oblasti prostorového plánování a navrhování užitečné perspektivy a nástroje pro analýzu, hodnocení a tvorbu prostředí, která jsou citlivá na sociální potřeby a preference komunit.

Sociálně geografický přístup je uplatněn například při analýze prostorového uspořádání městských čtvrtí s ohledem na sociální struktury a vztahy mezi lidmi, studiu mobility a dopravy ve městech a jejím vlivu na sociální začleňování, zkoumání vztahu mezi místem a identitou obyvatel a analýze sociálních nerovností ve vývoji urbanistických projektů.

Tímto způsobem sociálně geografický přístup přispívá k navrhování prostředí, která jsou inkluzivní, udržitelné a zohledňují potřeby a perspektivy různých sociálních skupin.

Náš SocGeo přístup zahrnuje zapojení komunit i občanů do procesu navrhování a rozhodování - služby participace, což může vést k vytváření prostředí, která jsou více odpovídající potřebám a preferencím obyvatel. To zahrnuje např. participativní plánování, které zapojuje místní obyvatele do tvorby urbanistických a architektonických projektů, a umožňuje jim sdílet své znalosti, zkušenosti a potřeby.

Celkově lze sociálně geografický přístup v architektuře a navrhování prostředí využít k lepšímu porozumění složitých sociálních dynamik a prostorových vzorců ve společnosti a k navrhování prostředí, která jsou více odpovídající potřebám a preferencím komunit, které je budou využívat.

Socioekonomická analýza prostorových vazeb je architektům podkladem pro kvalifikovaná rozhodnutí.

Prostorová analýza poskytuje architektům cenné informace o vztazích mezi různými prvky v prostoru, což může vést k jeho lepšímu pochopení a návrhu.

Analýza prostorových vazeb poskytuje informace o tom, jak různé prvky a děje v prostoru ovlivňují navzájem svůj vzhled a funkci v rámci různých měřítek. Pomocí analýzy prostorových vazeb lze také určit, jak jsou tyto prvky spojeny s dalšími prvky v okolí a jaké dopady mohou mít změny v jednom prvku na celkovou kvalitu prostoru.

Pro architekty je velmi užitečné také použití geografických informačních systémů (GIS). GIS umožňuje architektům kombinovat a vizualizovat různé prostorové vrstvy a data, jako jsou informace o zástavbě, demografické údaje a ekologické informace, a lépe porozumět vztahům mezi nimi.

Analyzování prostorových vazeb může vést k inovativnímu a ucelenému designu prostoru a podpořit udržitelnost, snižování dopadu na životní prostředí a vytváření míst, která jsou funkční a esteticky příjemná.

Kdo se v České republice věnuje profesionálně využití sociálně geografického přístupu?

V České republice se sociálně geografickým přístupem zabývá několik odborníků, akademiků, výzkumných institucí a profesionálních organizací. Některé z těchto institucí a organizací jsou:

1. Česká geografická společnost: Tento výzkumný a vzdělávací ústav se zaměřuje na různé oblasti geografie, včetně sociální geografie. Provádí výzkumy a analýzy týkající se sociálních a prostorových aspektů lidských společností a jejich interakcí s prostředím.

2. Centrum geografie a environmentálního vzdělávání na Karlově univerzitě v Praze: Tato akademická instituce se specializuje na sociální geografii a environmentální vzdělávání, a provádí výzkumy v oblastech, které se dotýkají sociálních aspektů prostoru a životního prostředí.

3. Katedra enviromentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně: Toto centrum se zaměřuje na sociální a ekonomické aspekty různých společenských jevů, včetně prostorových aspektů. Provádí výzkumy a analýzy týkající se sociálních nerovností, sociálního začleňování, urbanismu a plánování.

4. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje na Univerzitě Palackého v Olomouci: Tato katedra se specializuje na sociální geografii a regionální rozvoj, a provádí výzkumy a vzdělávání v oblastech, které se týkají sociálních aspektů prostoru, regionálního rozvoje a plánování.

5. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje na Ostravské univerzitě se zaměřuje na výzkum a výuku v oblasti sociální geografie, urbánního a regionálního rozvoje a environmentálního plánování.

6. Sociálně geografické studio se zabývá aplikací geografického přístupu do různých služeb podporujících realizaci strategických plánů v oblasti regionálního rozvoje.  

Aplikace sociálně geografického přístupu je důležitá v rámci většiny projektů urbanismu, architektury a plánování rozvoje nejen v prostoru České republiky.

‍