Aktualizováno
18.4.2023
O minipivovaru v Chříči na severním Plzeňsku slyšeli už leckde, psalo se o něm mnohokrát v novinách, článek líčící jeho úspěchy vyšel dokonce v britském Guardianu.
V Praze se čepuje jeho pivo v řadě hospod, podnicích pro studenty a kavárnách, je pravidelně zván do podnikatelských soutěží. Kdo zná ale tento pivovar zblízka, ví, že mu sláva do hlavy nestoupla ani trochu. Pilně se zde pracuje a zároveň pečuje o zaměstnance a komunitu kolem pivovaru. A především stále neúnavně buduje a plánuje, aby se lidem na tomto tak trochu zapomenutém místě dobře žilo.
Nadšenci kolem sdružení Propolis, které pivovar obnovilo, narazili na prodej souboru nemovitostí v Chříči náhodou, v nabídce realitní kanceláře. Psal se rok 2009.
Hledali jsme vhodné místo pro vybudování sociálního podniku. Barokní objekt bývalého pivovaru v Chříči nás okamžitě nadchl,
vypráví správce pivovaru Petr Jakubíček. Sdružení sehnalo na rekonstrukci zchátralých budov evropské dotace, úvěr pro sociální podniky a zaktivovalo desítky dobrovolníků. V roce 2015 pak proběhlo slavnostní znovuotevření pivovaru. Ten dnes funguje jako chráněná dílna a zaměstnává lidi s mentálním i fyzickým handicapem, práci dává dohromady asi třicítce zaměstnanců.
Od samého začátku působení usilovalo sdružení i o oživení života ve vesnici a její venkovské kultury. Chříč kdysi bývala centrem malého panství se vším, co lidé potřebovali k životu. Po komunistickém převratu se pak stala obcí střediskovou s poměrně velkým zemědělským družstvem. Obyvatel zde ale soustavně od počátku 20. století ubývalo až jich zbylo necelé dvě stovky, což mimo jiné vedlo i k zavření místní školy. Obrat v demografickém vývoji obce nastal až díky obnově pivovaru, jehož vzestup s sebou přinesl i vznik nové základní školy Pivoňka v roce 2017.
Začaly nám dorůstat děti a nabídka škol v okolí nám příliš nevyhovovala. Navíc stejný problém řešili i další přistěhovalci, kteří přišli pracovat pro pivovar, nebo školu,
vysvětluje Petr Jakubíček důvody založení školy, která využívá moderní přístupy k učení dětí a zakládá si na spolupráci s rodiči a místní komunitou. Ta se aktivně podílí i na řadě kulturních akcí, které noví Chříčští usedlíci ve vsi pravidelně pořádají - např. masopustní průvod, pouť, každoroční festival Křičfest a další samostatné koncerty a akce. Pivovar navíc koupil i budovu bývalého kulturního domu na místní návsi, kde za několik měsíců zprovoznil výrobu jablečného cideru a v druhé části objektu opravil škole místnosti pro její nově otevřený druhý stupeň.
Všechny větší regionální centra s dalšími pracovními příležitostmi a klasickou vybaveností (Rakovník, Plzeň) jsou odsud dost daleko a v zásadě dosažitelné jen autem. Linkové spoje sice díky neúnavnému vyjednávání fungují už lépe než před pár lety, ale stále jde jen o pár autobusů denně.
Přes to všechno jsem se nedávno dopočítal asi padesátky nových obyvatel, většinou celých rodin, kteří se sem přestěhovali díky aktivitám, které tady rozvíjíme,
vypočítává Petr Jakubíček. Že to je na obec, která měla před rozjezdem pivovaru ani ne 200 stálých obyvatel, výrazný přírůstek, není potřeba diskutovat.
Každého, kdo žije či někdy žil na malé vesnici, napadne otázka, jaké vztahy má komunita kolem pivovaru se zbytkem vesnice. Ze strany pivovaru je zde logická snaha zapojit se do rozhodovacích procesů v obci a usilovat o některé změny, které podporují jeho záměry jako např. zlepšení podmínek pro rodiny s dětmi apod. Petr Jakubíček je proto již třetí volební období jedním ze zastupitelů obce. Prosazovat návrhy se mu ale zatím příliš nedaří i proto, že je v zastupitelstvu v menšině. A to i po posledních volbách, do kterých šli s připravenou strategií rozvoje obce, aby bylo všem jasné, jaké změny chtějí prosazovat.
Určitě stojíme o dobré vztahy s obcí a otevřenou komunikaci. Zároveň cítíme určitou ostražitost a možná i obavy z toho, že nás nových je zde hodně a tím pádem vzniká nejistota, kam takový vývoj povede.
Komunita by ráda i na tomto aspektu, který by vedl ke zlepšení podmínek života v obci, zapracovala.
Máme v plánu s místními více mluvit, vysvětlovat jim naše záměry, zvát je na akce a komunikací rozptylovat jejich obavy. S novými lidmi, kteří sem přišli, a mají energii a chuť na tomto pracovat, se určitě i tohle časem podaří,
uzavírá Petr Jakubíček.
Na příkladu obce Chříč je dobře vidět, že záměry, které mají potenciál značně ovlivnit život v obci, je potřeba správně komunikovat s využitím některé z participačních metod. Přizvání nezávislých odborníků na komunikaci či mediaci již v rané fázi záměru pomůže do rozhodování vtáhnout občany a tím se zajistí nejen to, že jeho realizace proběhne bez komplikací, ale také dopady projektu budou dobře pochopeny širokou veřejností, a to podpoří vzájemnou důvěru jednotlivých aktérů.
Autor:
Socgeo studio
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho!
Informace o projektech, na kterých zrovna pracujeme a pozvánky na akce, kde se s námi můžete potkat a další zajímavosti.
6.12.2024
Město Hrádek plánuje revitalizaci hlavních prostor obce. Projekt "Srdce Hrádku" staví na mezioborové spolupráci sociologa s architekty a zahrnuje participaci s obyvateli.
Celý článek →28.11.2024
V rámci semináře vystoupíme s příspěvkem, jakým způsobem odhalit ve městě základní školy, které potřebují prioritní úpravu svého nejbližšího okolí s ohledem na bezpečnost dětí. Cílem je snížit podíl dětí přepravovaných do školy autem.
Celý článek →6.11.2024
Ve dnech 14. a 15. listopadu 2024 se v Brně uskuteční 10. konference sítě CIVINET ČR a SR s názvem “Proměnou mobility k udržitelné budoucnosti měst”
Celý článek →Spolupracujeme s urbanisty, krajináři, architekty, vodohospodáři a dopravními experty.
Spolupracujeme s českými univerzitami i globálními institucemi.