Komunitní rozvoj přinesl obci Chříč desítky nových obyvatel - v Česku málo vídaný jev

Aktualizováno

18.4.2023

O minipivovaru v Chříči na severním Plzeňsku slyšeli už leckde, psalo se o něm mnohokrát v novinách, článek líčící jeho úspěchy vyšel dokonce v britském Guardianu.

V Praze se čepuje jeho pivo v řadě hospod, podnicích pro studenty a kavárnách, je pravidelně zván do podnikatelských soutěží. Kdo zná ale tento pivovar zblízka, ví, že mu sláva do hlavy nestoupla ani trochu. Pilně se zde pracuje a zároveň pečuje o zaměstnance a komunitu kolem pivovaru. A především stále neúnavně buduje a plánuje, aby se lidem na tomto tak trochu zapomenutém místě dobře žilo.

Komunitní rozvoj přinesl obci Chříč desítky nových obyvatel - v Česku málo vídaný jevKomunitní rozvoj přinesl obci Chříč desítky nových obyvatel - v Česku málo vídaný jev

Nadšenci kolem sdružení Propolis, které pivovar obnovilo, narazili na prodej souboru nemovitostí v Chříči náhodou, v nabídce realitní kanceláře. Psal se rok 2009.

Hledali jsme vhodné místo pro vybudování sociálního podniku. Barokní objekt bývalého pivovaru v Chříči nás okamžitě nadchl,

vypráví správce pivovaru Petr Jakubíček. Sdružení sehnalo na rekonstrukci zchátralých budov evropské dotace, úvěr pro sociální podniky a zaktivovalo desítky dobrovolníků. V roce 2015 pak proběhlo slavnostní znovuotevření pivovaru. Ten dnes funguje jako chráněná dílna a zaměstnává lidi s mentálním i fyzickým handicapem, práci dává dohromady asi třicítce zaměstnanců.

Pivovarem to začalo, ale zdaleka nekončí

Od samého začátku působení usilovalo sdružení i o oživení života ve vesnici a její venkovské kultury. Chříč kdysi bývala centrem malého panství se vším, co lidé potřebovali k životu. Po komunistickém převratu se pak stala obcí střediskovou s poměrně velkým zemědělským družstvem. Obyvatel zde ale soustavně od počátku 20. století ubývalo až jich zbylo necelé dvě stovky, což mimo jiné vedlo i k zavření místní školy. Obrat v demografickém vývoji obce nastal až díky obnově pivovaru, jehož vzestup s sebou přinesl i vznik nové základní školy Pivoňka v roce 2017.

Začaly nám dorůstat děti a nabídka škol v okolí nám příliš nevyhovovala. Navíc stejný problém řešili i další přistěhovalci, kteří přišli pracovat pro pivovar, nebo školu,

vysvětluje Petr Jakubíček důvody založení školy, která využívá moderní přístupy k učení dětí a zakládá si na spolupráci s rodiči a místní komunitou. Ta se aktivně podílí i na řadě kulturních akcí, které noví Chříčští usedlíci ve vsi pravidelně pořádají - např. masopustní průvod, pouť, každoroční festival Křičfest a další samostatné koncerty a akce. Pivovar navíc koupil i budovu bývalého kulturního domu na místní návsi, kde za několik měsíců zprovoznil výrobu jablečného cideru a v druhé části objektu opravil škole místnosti pro její nově otevřený druhý stupeň.

Právě komunita lidí kolem školy a pivovaru je dnes tím, co láká do Chříče další nové obyvatele, přestože poloha obce není atraktivní.

Všechny větší regionální centra s dalšími pracovními příležitostmi a klasickou vybaveností (Rakovník, Plzeň) jsou odsud dost daleko a v zásadě dosažitelné jen autem. Linkové spoje sice díky neúnavnému vyjednávání fungují už lépe než před pár lety, ale stále jde jen o pár autobusů denně.

Přes to všechno jsem se nedávno dopočítal asi padesátky nových obyvatel, většinou celých rodin, kteří se sem přestěhovali díky aktivitám, které tady rozvíjíme,

vypočítává Petr Jakubíček. Že to je na obec, která měla před rozjezdem pivovaru ani ne 200 stálých obyvatel, výrazný přírůstek, není potřeba diskutovat.

Komunita a místní starousedlíci hledají společnou řeč

Každého, kdo žije či někdy žil na malé vesnici, napadne otázka, jaké vztahy má komunita kolem pivovaru se zbytkem vesnice. Ze strany pivovaru je zde logická snaha zapojit se do rozhodovacích procesů v obci a usilovat o některé změny, které podporují jeho záměry jako např. zlepšení podmínek pro rodiny s dětmi apod. Petr Jakubíček je proto již třetí volební období jedním ze zastupitelů obce. Prosazovat návrhy se mu ale zatím příliš nedaří i proto, že je v zastupitelstvu v menšině. A to i po posledních volbách, do kterých šli s připravenou strategií rozvoje obce, aby bylo všem jasné, jaké změny chtějí prosazovat.

Určitě stojíme o dobré vztahy s obcí a otevřenou komunikaci. Zároveň cítíme určitou ostražitost a možná i obavy z toho, že nás nových je zde hodně a tím pádem vzniká nejistota, kam takový vývoj povede.

Komunita by ráda i na tomto aspektu, který by vedl ke zlepšení podmínek života v obci, zapracovala.

Máme v plánu s místními více mluvit, vysvětlovat jim naše záměry, zvát je na akce a komunikací rozptylovat jejich obavy. S novými lidmi, kteří sem přišli, a mají energii a chuť na tomto pracovat, se určitě i tohle časem podaří,

uzavírá Petr Jakubíček.

Na příkladu obce Chříč je dobře vidět, že záměry, které mají potenciál značně ovlivnit život v obci, je potřeba správně komunikovat s využitím některé z participačních metod. Přizvání nezávislých odborníků na komunikaci či mediaci již v rané fázi záměru pomůže do rozhodování vtáhnout občany a tím se zajistí nejen to, že jeho realizace proběhne bez komplikací, ale také dopady projektu budou dobře pochopeny širokou veřejností, a to podpoří vzájemnou důvěru jednotlivých aktérů.

Autor:

Socgeo studio

Odkazy

Fotogalerie

No items found.

Autor fotografií:

,

Autor fotografií:

,

,

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho!

Další články

Informace o projektech, na kterých zrovna pracujeme a pozvánky na akce, kde se s námi můžete potkat a další zajímavosti.

V Litomyšli se prezentovalo a diskutovalo o tom, jak se dělá město
video play ico

V Litomyšli se prezentovalo a diskutovalo o tom, jak se dělá město

25.5.2023

Ve dnech 18. - 19. května proběhl už 4. ročník konference Pojďme dělat město, které se zúčastnili i členové SocGeo Studia.

Celý článek →
Sociálně geografický přístup pomocníkem starostů i architektů
video play ico

Sociálně geografický přístup pomocníkem starostů i architektů

5.5.2023

Sociálně geografický přístup může posloužit v architektuře a navrhování funkčnosti míst jako užitečný nástroj pro lepší porozumění sociálních a prostorových aspektů lidských společností a jejich interakcí s prostředím.

Celý článek →
SocGeoStudio nově nabízí služby participace
video play ico

SocGeoStudio nově nabízí služby participace

17.4.2023

Rozšiřujeme svůj záběr a od dubna nabízí služby participace, které zapojují veřejnost do plánování rozvoje lokalit.

Celý článek →
← Všechny články

Partneři SocGeo studia

Pocitová mapa je nástroj, který nabízí možnost aktivně zapojit občany do sběru informací a názorů na lokality, v nichž bydlí.
Našim úkolem je podněcovat efektivní partnerství veřejných institucí, soukromého sektoru a partnerství v rámci občanské společnosti.
Podporuje udržitelnou mobilitu a kvalitu života ve městech skrze sdílení poznatků s realizovanými opatřeními v evropském prostředí.
Loxper ukazuje lidem zajímavá místa a vypráví jim místní příběhy. ‍
Pražský architektonický ateliér věnující se udržitelnému veřejnému prostranství českých sídelních útvarů.
Poskytujeme informace o činnosti a prioritních cílech organizace, včetně specializovaných agentur a programů.
ico mezioborový expertní tým

Jsme mezioborový expertní tým

Spolupracujeme s urbanisty, krajináři, architekty, vodohospodáři a dopravními experty.
Spolupracujeme s českými univerzitami i globálními institucemi.

Staňte se členem SocGeo studia

Copyright © 2021 | SocGeoStudio, s.r.o.

Webdesign David Navrátil, Younick | powered by Webflow

Top