Skywalky - komplexní pohled na oblíbené turistické cíle

První stezky v korunách stromů byly vybudovány na konci minulého tisíciletí v Austrálii. Do Evropy se poprvé dostaly postavením stezky v nizozemském Drouwenu, a to v roce 1996. Největšího rozmachu ale dosahují zejména v sousedním Německu, kde vzniklo v průběhu let nejméně 20 menších či větších stezek. V Česku byly zatím postaveny čtyři tyto nové atraktivity, které lákají a lámou rekordy v počtu návštěvníků. Stezka na Lipně je jedna z nejnavštěvovanějších atrakcí Jihočeského kraje, a stezka na Dolní Moravě je dokonce tou nejnavštěvovanější turistickou destinací kraji Pardubickém (viz.tabulka).

V posledních letech se rozhořela debata ohledně plánované výstavby nové stezky na Klínovci v Karlovarském kraji.

Na Klínovci je nyní druhé největší lyžařské středisko v Česku, které láká spoustu domácích i zahraničních turistů. Rozhledna na Klínovci je zároveň mezi nejnavštěvovanějšími místy kraje (v roce 2021 na 7. místě s 31,2 tis. návštěvníky). V okolí se nacházejí také další atraktivity lákající spoustu návštěvníků, jako je Vlastivědné muzeum Boží Dar, nebo Ježíškova cesta.

Na co chci tímto výčtem poukázat, je určitá meze únosnosti dané oblasti (parkovací místa, ubytovacích zařízení, dopravní dostupnost).To jsou ty více „viditelné“ aspekty, pak tu ale máme také aspekty sociální.

Zde narážím na takzvaný „životní cyklus destinace“, který přestavuje aplikaci konceptu životního cyklu produktu. Ten říká, že každá destinace má svůj životní cyklus, který se dá shrnout do několika fází. Jde o fázi objevení, vtažení,rozvoje, konsolidace, stagnace a poststagnace (viz obrázek v galerii). Ve zkratce jde o etapy, kdy se z počátečního entusiasmu místních i turistů destinace stane více institucionalizovanou. To znamená i vtažení velkých investorů, kteří nepocházejí z dané oblasti. Lokální ekonomika je postupně stále závislejší na cestovním ruchu, a tomu je přizpůsobena i místní nabídka (vznik tzv. turistických ghett, snižování dostupnosti služeb denní potřeby,..).

Tato masivní exploatace pak vede k postupnému zániku a stagnaci, protože se postupně poškozuje image destinace.

Jako známý příklad může sloužit historické centrum Prahy, které je využíváno zejména pro komerční turistické účely. Můžete zde najít spoustu obchodů a služeb zaměřené na turisty, ale pokud jste rezident, je pro vás velmi obtížné najít například klasický obchod se smíšeným zbožím. V průběhu času zde tedy došlo k vytlačení základních sídelních funkcí. Zároveň v této oblasti vzrostly ceny nájmů, což v kombinaci s nedostatkem výše zmíněných služeb vedlo k celkové přeměně tohoto místa. Spoustu Pražanů se proto centru raději vyhýbá, protože se z něj stalo turistické ghetto.

Provozovatelé stezek se zaříkají zejména rozšířením sezóny, vytvořením pracovních míst,vzrůstem ceny nemovitostí a stabilnější možnosti v podnikání. Zástupci stezek jsou ale nuceni zřizovat stále nové a nové produkty, aby udrželi zájem o tyto atraktivity. Tento jev můžeme pozorovat například v Lipně, kde vzniklo „Království lesa“, což jsou v podstatě prolézačky pro děti,vzdálené kousek od stezky. Na vrcholu se také nachází bikepark, dicsgolf nebo pumptrack. Dalším příkladem je stezka na Dolní Moravě, kde můžete mimo jiné využít např. Sky Bridge 721, Mamutí horskou dráhu, Mamutíkovy zážitkové parky,bobovou dráhu U Slona, Adrenalin park, Piknikovou stezku a různé doprovodné akce, které jsou velmi časté, viz. zde.

Stezkám vůbec nelze upřít jejich komerční potenciál, otázkou ale zůstává, zda z těchto aktivit benefitují i okolní obce a menší podnikatelé v dlouhodobém horizontu.

Debaty o zřizování nových atraktivit, a nejenom stezek, jsou proto velmi obtížné. Z tohoto důvodu není na škodu mít na své straně odborníky,mimo jiné, na udržitelný rozvoj turismu.